PAMÁTNÍK LEGIONÁŘŮ ve Slezských Beskydech

 Slezké Beskydy panorama Památník legionářů už není jen na Polední [1]. Síla odkazu čs. legionářů přivedla osvícené patrioty k jeho rozšíření. Tmelící ideou rozvětveného památníku zůstává česká svébytnost a stálost historického závazku k zemím Koruny české.

Památník legionářů se stal souborem památných míst spojených s českým děním i utrpením ve Slezských Beskydech. Jeho novými součástmi se staly.
  Jubilejní hájek 1928 [2] - památná lesní plocha s centrálním kamenným monolitem ohraničena symbolickými hranečníky.
  Kříž vojína Šťastného pod Velkou Čantoryjí [3] - první oběť novodobé česko-polské hranice.
  Osada Zimný pod Velkým Stožkem [4] - pomník popraveným učitelům bývalé české školy a zaniklá Halamová chata (svědek rostoucího slezskočeského národního uvědomění a houževnatosti místních horalů).
  Kolibiska [5] - střed svébytného údolí Hluchové a spádových horských osad. Kontrast valašké historie, československé minulosti a české současnosti.

MEMORANDUM LČR a ČsOL

Memorandum Lesy ČR a ČsOL Memorandum Lesy ČR a ČsOL K Památníku legionářů na Polední se po Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi přihlásily formou memoranda Lesy České republiky.

Chronologie obelisku a mohyly na Polední

Počátky obelisku a mohyly
 10. 2012  10. 2012 10. 2012 27. 10. 2012 v 11:00 Nápis na obelisku 25. 10. 2012 v 16:00 15. 10. 2012 v 15:00

V sobotu 20. října 2012
byl na Polední postaven přírodní stožár a vztyčena česká vlajka.
20. 10. 2012 20. 10. 2012 20. 10. 2012 20. 10. 2012 20. 10. 2012 20. 10. 2012

V sobotu 27. října 2012 ve 12 hod.
byl na vrcholu Polední odhalen Šnejdárkův obelisk a založena Mohyla české státnosti.
27. 10. 2012 v 12:00 27. 10. 2012 v 12:05 27. 10. 2012 v 121:15 27. 10. 2012 v 12:00 Počátek Mohyly ˇčeské státnosti  mohyla s prvními přírůstky  27. 10. 2012  27. 10. 2012  27. 10. 2012  27. 10. 2012  27. 10. 2012  27. 10. 2012

Hora Polední (672 m n.m.) se nachází na hranici mezi obcemi Bystřicí a Nýdkem na Těšínském Slezsku.

Zřizovatelem, správcem i vlastníkem památníku je Československá obec legionářská (ČsOL) ČSLO

Účastníci obdrželi tento Pamětní list

Doporučené výstupní cesty na Polední v JPG, v PDF.

Souřadnice památníku:
49°38´34,3" N
18°45´46,5" E
Historické mapy Polední, kolem roku 1765, 1840 a 1937:
Mapa kolem 1765 Mapa kolem 1840 Mapa 1937

*************** ********************************************* ******************************

Závěr adventu 20. 12. 2012:
20. 12. 2012 20. 12. 2012 20. 12. 2012 20. 12. 2012

*************** ********************************************* ******************************

Neděle 27. ledna 2013 (znovuodhalení - nová pamětní deska):
27. 1. 2013 v 12:00 27. 1. 2013 v 12:00 27. 1. 2013 v 12:00 27. 1. 2013 v 12:00 27. 1. 2013 v 12:00 27. 1. 2013 v 12:00 27. 1. 2013 v 12:00 27. 1. 2013 v 12:00 Prezentace ČsOL v .ppsx

Další fotografie z neděle 27. 1. 2013 (KVH).


*************** ********************************************* ******************************

Hákový kříž na Šnejdárkovi

Nerezová deska Šnejdárka s hákovým křížem Dokumentace 20. 6. 2015 Memento Na Polední se sbíhají vlákna nenávisti! Generál utrpěl šrám.


*************** ********************************************* ******************************


Ohlasy a reakce k Památníku legionářů.


Polední všedních dnů

Jak nám to slušelo z Loučky

10. listopadu 2012 - pohledy přes Polední k Těšínu a panoráma Vysokých Tater z vrcholu Loučky (835 m n. m.).
Z Loučky Z Loučky Z Loučky Z Loučky

Šnejdárek přitahuje!

Ze soboty na neděli mezi 16. a 17. listopadem 2013 byla zcizena ze stožáru na Polední česká vlajka, přestože bylo lanku fixováno šroubem. Zloděj si vlajku stáhl a odřezal. Neodradil ho ani státní svátek ani nevlídné mlhavé počasí. Stalo se tak mezi 14 hod. odpolední a 9 hod. ranní. Policisté dnes akt zdokumentovali.

Ke zničení obelisku a odcizení desky s generálovou podobiznou došlo v loňském adventním čase, anonymy proti Legionářskému marši následovaly v posledním červencovém týdnu. A nyní vadí i vlajka.(18. 11. 2013)

Opět vlaje!

V sobotu před polednem 23. listopadu 2013 byla na vrcholu Polední vztyčena nová česká (dříve československá) vlajka.(24. 11. 2013)

Vlajka nevlaje

Vlajka na Polední nevlaje, protože ji někdo odcizil. Hrubou silou překonal zabezpečení, trvale ohnul karabiny a co udělal s českou vlajkou, můžeme hádat.(20. 08. 2014)

Česká (československá) vlajka opět zdobí kraj

V sobotu 30. srpna byla na Polední opět vztyčena nová vlajka.(31. 08. 2014)

V Horizontu 26. 8. 2014 o odcizení bylo napsáno .


Ze života mohyly na Polední

Fotogalerie mohyly.

Pamětní kámen Tomáši Pavlicovi

(vloženo 30. 06. 2014) V sobotu 24. května 2014 žáci a přátelé umístili pamětní kámen Tomáši Pavlicovi. U této příležitosti vydali pamětní list.
Tomáš Pavlica o Československých legiích,
Vzpomínka Milana Myšky na žáka a kolegu Pavlicu.


Jubilejní hájek 1928

Jubilejní hájek pod Polední
 30.12.2012 Jubilejní hájek  30.12.2012 Jubilejní hájek  30.12.2012 Jubilejní hájek  30.12.2012 Jubilejní hájek  30.12.2012 Jubilejní hájek  2015 Jubilejní hájek   Jubilejní hájek 2015  Jubilejní hájek 1937  Jubilejní hájek 1937

Letecké snímkování hájku z roku 1937.
GPS hájku: 49°38'50.4"N, 18°46'06.6"E

Lesy ČR zvelebily jubilejní hájek v Nýdku


Vojín Klement Šťastný na státní hranici

Smrt ho zastihla na svazích Čantoryje.

obrázek obrázek obrázek obrázek Informace o 17. listopadu 2015 na Čantoryji.

obrázek obrázek
Jsme znepokojeni cynismem některých našich spoluobčanů. Opakovaný vandalismus, znevažování památky čs. legionářů a vojáků, kradení státních symbolů a urážení vlastenců, jsou i v současnost přítomny nejen v Głosu Ludu a polských novinách, mnohých serverech, ale i v reálném životě na našem Těšínsku. ...číst dál.

Ze strojopisného zápisu četnické stanice v Bystřici.

Článek na vlast.cz o událostech na Čantoryji v roce 1920.

Zastřelen polskými diverzanty při vytyčování státní hranice.
plánek čantoryje 22. 7. 2015 22. 7. 2015 Vojín Klement Šťastný.jpg
Další informace a pokračování (pdf) příběhu z Čantoryje.

Ministr obrany ocenil Klementa Šťastného

Ministr obrany udělil u příležitosti Dne veteránů sedmi osobnostem Záslužný kříž III. stupně.

V sobotu 11. listopadu 2017 se na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově uskutečnil slavnostní nástup u příležitosti Dne válečných veteránů. Této dnes již tradiční akce, která se v České republice koná od roku 2001, se zúčastnili ministr obrany Martin Stropnický, náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Josef Bečvář, zástupci diplomatického sboru, významní představitelé státní správy a samosprávy, Československé obce legionářské, zástupci dalších veteránských organizací a další čestní hosté.

V průběhu slavnostního ceremoniálu byly položeny věnce k uctění památky válečných obětí. Poté se ve Slavnostní síni Národního památníku uskutečnilo setkání s válečnými veterány. Během něho udělil ministr obrany sedmi osobnostem Záslužný kříž ministra obrany České republiky III. stupně. Z toho třem osobám in memoriam. Mezi vyznamenanými byl vojín Klement Šťastný, který byl dne 11. 11. 1920, před 97 lety, zavražděn na svahu hory Čantoryje, při vytyčování státní hranice mezi ČSR a Polskem. Významné ocenění převzal jeho vnuk pan Leopold Mališ a vnučka paní Marcela Mayerová.

Tragický osud vojína Klementa Šťastného je zpracován v knize Petra Majera: Museli zemřít? Příběhy psané krví, která vyšla 7. listopadu 2017.

„Minulost přináší dnešku nemalé poučení – varuje, ale také učí a motivuje. Konec první světové války byl zásadním přelomem, kterým začala nová éra evropských a českých dějin. Československé legie vybojovaly svobodný, demokratický stát. Jeho vojáci se později vyznamenali na frontách války s nacismem i v domácím válečném a poválečném odboji, “ řekl při této příležitosti ministr obrany Martin Stropnický a dodal: „Vojákův úspěch je totiž také záležitostí srdce. Především obrovské vnitřní síly, pevnosti charakteru a osobní odvahy. Takoví byli – a jsem si jist, že stále jsou – vojáci naší republiky.“

Kladení věnce v rámci Národní poutě Těšínsko 2019 u hrobu Klementa Šťastného   v Novém Bohumíně.

SMRT POD VRCHOLEM ČANTORYJE

Stanislav Motl:
SMRT POD VRCHOLEM ČANTORYJE
Zapomenutý příběh ze zapomenuté války. Války, která v roce 1919 vypukla mezi Polskem a Československem. Války, která trvala sedm dní, měla své mrtvé a její konec nepřinesl klid. Právě naopak. Náš příběh se odehrál jednoho podzimního dne ve Slezských Beskydech. Měl všechny znaky teroristického činu. Na konci tohoto příběhu, plného nenávisti, byla jedna vražda. Nikdy nepotrestaná vražda(Klementa Šťastného).
Stopy, fakta, tajemství...,Český rozhlas - Dvojka,sobota 9. září 2017: 16.04 - 16.31
Pořad ČR-Dvojka v mp3, 27 min.

Druhý kříž

Nový (druhý) kříž postavený 19. 7. 2017 pod vrcholem Čantoryje. Myslíte, že vydrží?

Vrazi mají své žáky


Před adventem(2017) už potřetí byl zničen kříž připomínající místo a vraždu Klementa Šťastného. Kromě zničení textové desky byla hrubou silou ulomená nosná kolejnice. Evokuje to přepadení delimitační komise před 97 lety na stejném místě a ročním čase. Nabízí se taky paralela, že vrazi mají své žáky.

A report 12/2017

Z časopisu A report 12/2017 o události na Čantoryji:

Opravený náhrobek Šťastného

Počátkem dubna 2020 byl opraven městem Bohumín náhrobek Klementa Šťastného. Fotografie dokumentují stav v loňském roce a nyní v půli dubna 2020.
Děkujeme.

Kolibiska české a slezské

Kolibiska s blízkými osadami nýdeckého záhumenního katastru Hluchové, lze považovat za živý skanzen Slezských Beskyd. Početné polany a samoty, se stárnoucími rodáky nebo novodobými chalupáři, můžeme nalézt na okolních hřebenech a stráních. Kolibiska jsou přirozeným středem rozvětveného údolí říčky Hluchové pod pověstmi opředeným Velkým Stožkem. Možná se časem výrazněji zapíšou do veřejného povědomí díky Legionářskému marši, který má zde svůj cíl. Od počátku valašské kolonizace tudy procházeli horalé sestupující k podhorské civilizaci. Na tomto místě vznikla první škola, byla postavena hájenka, zřízen obchod. Malebnost místa dotváří i vodní zdrž, původně zvaná klaus. Jako zázrak se může jevit, že sem dodnes zajíždí linkový autobus.

Český jazyk pronikl do těchto odlehlých končin především s písněmi zpívanými místními evangelíky z českého zpěvníku Jiříka Třanovského, těšínského rodáka a vrstevníka J. A. Komenského.
 Otevření_školy_1934 České školství bylo v údolí Hluchové zavedeno po první světové válce. Místní obyvatelé ho přijali za své. Česká škola se stala zdrojem osvěty a vzdělanosti i symbolem ztotožnění s českou kulturou a Československou republikou. Původní dřevěná škola vyhořela v červenci 1932, dva roky se provizorně učilo v dřevěnicích u Mitrengy a Czyže. Nová budova české školy byla dostavěna v roce 1934. Stylová budova se srubovou nástavbou zdobí údolní osadu dodnes. Je s ní spjato mnoho vynikajících učitelů i žáků. Její prostory využívá, od dob ukončení výuky na základní škole, třinecký dům dětí a mládeže.

K výrazným symbolům minulosti patřily dnes už zaniklé turistické chaty. Lomozikova pod Sošovem (útulna KČT) a Bojkova na Filipce, která má nedaleko svou novodobou pokračovatelku.
 Lomozikova chata  Bojkova chata


Zimný pod Stožkem

 Památník v Zimném  Památník v Zimném  Jindřich Škoda Před bývalou školou je památník učitelům Otakarovi Cochlarovi a Jindřichu Škodovi, kteří byli umučeni fašisty.

 Osada Zimný pod Stožkem  Přad Halamovou chatou na Zimném pod StožkemOsada Zimný pod Velkým Stožkem s Halamovou chatou.