Úvodní slovo k založení šnejdárkova webu.
Máte-li zajímavé fotografie, náměty nebo připomínky, můžete je poslat na snejdarek@centrum.cz .
Památník TGM v Masarykových sadech v Českém Těšíně.

V Bystřici si připomněli opomíjené výročí osvíceného zavedení poviného základního školství na (tehdy nerozděleném) Těšínsku v pátek 23. a v sobotu 24. května 2014.
Televizní
reportáž KTv Třinec - Bystřické minuty (9 min.).
Zpráva kronikáře obce PhDr. Petra Majera.o průběhu oslav.
Staletí češtiny na Těšínsku v datech.


Rozhovor v televizi Polar (Ostrava) s nejlepším kronikářem ČR roku 2014 PhDr. Petrem Majerem (11 min).
ÚvodemLegiovlak na stránkách ČsOL.
Plakát - Legiovlak v ČT
Kdo po Mnichovu porcoval Československo.
Vzpomínka (pdf) Poláka na okupaci ČSSR v roce 1968.
Kladsko a Těšínsko po 2. světové válce. Územní československo-polské spory a osud Moravců.
Matice slezská byla čtyřikrát zrušena nebo zakázána - Poláky, Němci, komunisty. Přesto bude v roce 2017 slavit 140 let od svého vzniku. Žije i v Bystřici, žije skromně, ale nepřehlédnutelně. I zde si MS uchovala zvláštní kouzlo, možná proto, že mluvčí polské menšiny ji špinili a špiní od jejího zrodu až do dnešních dnů.
MS vykonala úctyhodné dílo, dílo neobyčejné. Neobyčejné proto, že se rodilo a prosazovalo v nepřátelském prostředí. O něm se můžeme dočíst i v publikaci Petra Majera, která byla pokřtěna 13. prosince 2016 na Obecním úřadě v Bystřici.
Nabízíme několik úryvků z Epilogu:
...odkud se v povětšinou chudých a zdánlivě národnostně nevyhraněných Bystřičanech brala víra ve smysluplnost matičního dění, … Muselo jít o jejich, do té doby skrytý či pozapomenutý, příklon k českému národnímu prostředí, … Jak jinak si vysvětlit prudký nárůst českého etnika po vzniku Československa?
Navázala na dávno minulé časy, kdy Těšínskem zněla čeština, kdy platil zákoník nařizující její používání, … což platilo nejen v úředním styku, ale i v kostelích. Matice šířila osvětu, poučila mladé i dospělé, že čeština pro nás nikdy nebyla cizím nesrozumitelným jazykem, ...
Matice slezská dokázala snášet ústrky i nevraživost. Začínala pracovat v obcích, kde byli Češi v naprosté menšině. I zde nacházela spojence. Svou trpělivostí a kultivovaností dokázala přesvědčit nejednoho odpůrce... nepropadla touze po pomstě, nesklouzla na úroveň prázdného vlastenčení nebo nenávistného nacionalismu.
Nebýt MS, možná bychom dnes už neslyšeli, od Bohumína po Hrčavu, malebnou češtinu, nejednou čistší a upřímnější, než ve vnitrozemí.
Matice slezská se výrazným způsobem přičinila o plnohodnotné sloučení českého Slezska s Československem, respektive Českou republikou. Přispěla k ukončení národnostní vřavy v multikulturním prostředí. … Matice slezská se stala autoritou, kterou lze považovat za garanta přirozené asimilace polské menšiny. Na území, které polská menšina nazývá „Zaolzím“ žije dnes necelých 8 % občanů hlásících se k polské národnosti. Přitom v době, kdy MS vznikala, považovali Poláci toto území za zcela polské.
Z životopisu plk.v.v. Adolfa Kalety.
Letos téměř bez publicity vydal
PhDr. Petr Majer
svou zásadnější knihu. Autor shromažďoval 25 let vzpomínky a zprávy o osudech účastníků bojů na západní frontě, nyní je vydal knižně. Publikace se zaměřuje na
vojáky pocházející z čs. Těšínska, odkud autor pochází a kde žije. Osvětluje jinakost politického zřízení Těšínska v době 1938-45 oproti poměrům v Čechách a na Moravě, a která je obecně buď neznámá, nebo alespoň marginalizovaná.
V knize je mj. seznam 41 vojáků, kteří u Dunkerque padli a soupis 1895 vojáků z Těšínska, kteří v letech 1944-45 bojovali proti Wehrmachtu většinou v Čs. samostatné obrněné brigádě ve Velké Británii.
Čtenář pozná osudy 37 válečných veteránů, jejich stigmatizaci v letech 1948-89 a nynější pozdní ocenění, respekt a poděkování.Další publikace Petra Majera, anotace Trnité cesty k Dunkerque na stránkách cyriaci.org
O knize referuje Teodor Hybler v Místní kultuře (zřizovatel MK ČR) .
Kniha v současné době je v knihkupectví a papírnictví Procházková v Třinci a ve stejném knihkupectví v Bohumíně, případně lze knihu objednat na
oblibeneKNIHY.cz
Prodej knih bude rovněž v Jablunkově v Informačním centru, kde se plánuje prezentace knihy.
Česká televize natočila další díl pořadu Historie.cs v Muzeu Těšínska s názvem Šlonzáci a šlonzakovci. Premiéra byla 5. 12. 2020. V archivu ČT se můžete na
záznam
trvající 52 minuty podívat. Moderujer Přemysl Čech,
diskutuje Dan Gawrecki, Radek Lipovski a Ludmila Nesládková.Když někdo říká, že je to složité, znamená to, že neví, nebo to nechce říci.